Smrt Manfreda von Richthofena, známého jako Rudý baron, je jednou z mnoha záhad první světové války. Tento legendární německý stíhací pilot, který sestřelil 80 nepřátelských letadel, padl 21. dubna 1918 nad severní Francií. Dodnes se ale vedou spory o to, kdo ukončil život legendárního pilota.
Osudný let
Onen den v dubnu 1918 pronásledoval Richthofen kanadského pilota Wilfrida „Wopa“ Maye z 209. perutě RAF. Letěli nízko nad linií fronty v oblasti Vaux-sur-Somme, těsně nad zákopy a kulometnými hnízdy australských jednotek. Jeho vzdálený příbuzný, poručík Wolfram von Richthofen (nechal v roce 1937 vybombardovat město Guernica) se bitvy také účastnil, ale byl nucen ustoupit. Von Richthofen, porušil své vlastní zásady a nechal se unést loveckou vášní. Pronásledoval svůj cíl příliš hluboko nad nepřátelské území. Jedna z teorií říká, že von Richthofen trpěl posttraumatickou stresovou poruchou v důsledku zranění hlavy 6. července 1917, v důsledku toho se zachoval jako lovec a nevyhodnotil správně situaci.
Rudý baron sestřelen
V okamžiku, kdy von Richthofen přeletěl frontovou linii, spustila na něho palbu řada kulometných hnízd i britských letadel. Jeho červený Fokker Dr.I byl zasažen jedinou kulkou, která prošla z pravé strany hrudníku skrz srdce a plíce. Pilot ještě dokázal nouzově posadit letoun na louku poblíž Corbie, kde krátce poté zemřel. Jeho prakticky nepoškozený stroj byl rozebrán na kousky lovci suvenýrů.
Původní britské zprávy připsaly sestřel kapitánu Arthuru Royi Brownovi, Mayovu veliteli, který se pokoušel barona odklonit. Britské letectvo tehdy potřebovalo vítěze a Brownův nárok byl tedy uznán. Jenže pozdější balistické analýzy, stejně jako výpovědi svědků na zemi ukázaly jiný obraz.
Australská stopa
Vyšetřování po válce, včetně lékařského posudku Richthofenova těla naznačilo, že smrtící kulka přišla zespodu, z pravé strany a zezadu, tedy z palby ze země, nikoli ze stroje letícího nad ním. To odpovídalo pozici australského kulometného oddílu 53. baterie, který vedl seržant Cedric Bassett Popkin.
Popkin vypálil dávku z kulometu Vickers na Rudého barona, když jeho trojplošník letěl napříč nad jeho pozicí. Sám ale později přiznal, že „je možné, že to byl jeho kulomet, který trefil cíl, ale jistotu nikdy mít nebude.“
Dalším možným střelcem mohl být vojín W. J. Evans, nebo seržant R. Buie z 24. australské baterie, kteří také stříleli v inkriminovaný okamžik. Nicméně většina historiků, včetně australského vojenského odborníka Franka McGuirea se přiklání k názoru, že Popkin byl s největší pravděpodobností mužem, který Rudého barona zabil.
Analýza z let 2001-2002 provedená týmem odborníků se shodla, že pravděpodobným střelcem, který Rudého barona sestřelil, byl vzhledem ke vstupnímu zranění s největší pravděpodobností právě Popkin.
Uctění padlého protivníka
Von Richthofen dosáhl během své kariéry 80 potvrzených vzdušných vítězství. Úcta, kterou mu nepřítel projevil, byla tak velká, že byl 22. dubna pohřben se všemi vojenskými poctami. Pravděpodobně se jednalo o prvního pilota, na jehož pohřeb vzlétla formace Missing Man.
Jeho letka se o smrti Rudého barona dozvěděla od Spojenců 23. dubna 1918. Nad základnou přeletěl stíhací letoun a shodil následující zprávu: „Německému leteckému sboru. Rytmistr baron Manfred von Richthofen byl zabit ve vzdušném boji 21. dubna 1918. Byl pohřben se všemi vojenskými poctami.“
Velením jeho letky byl až do července 1918 Wilhelm Reinhard. Poté, co zahynul během havárie, velení převzalo další letecké eso, Hermann Göring.
Zdroj: History.com, The Death of Manfred von Richthofen: Who fired the fatal shot?, Libraries ACT
Autor/Licence fotografie: Von Richthofen se svým trojplošníkem, Von Vitold Muratov scan, digitalisation, Gütersloch 1964, CC BY-SA 4.0